cs

Paisaje Rambla de Castro (cz)

24.11.2020

Přírodní chráněná rezervace, která uchvátí. 

Rambla de Castro je takovou perličkou Tenerife. Nachází se na severu ostrova, západně od Puerto de La Cruz a patří pod oblast Los Realejos.

Prvně jsem tam jela jen v domnění, že se jedeme podívat na jistý vodopád na pláži a vůbec jsem nečekala, co všechno tato rezervace skrývá.

Cesta začíná na vyhlídce Mirador de San Pedro (viz fotka níže) a končí výhledem na zborcený a opuštěný dům La Gordejuela. Tato vyhlídka, kde se nachází i restaurace, pro toho kdo by se chtěl před cestou občerstvit, nabízí pohled na široké banánové plantáže a nekonečný oceán.  

Tak jsme se pokochali výhledem a vyrazili. Dolů vedou dvě cesty a je jen na Vás, kterou si zvolíte ... obě se v jistém bodě střetávají v rozcestník, kde se musíte rozhodnout kam dál. Cesta je pozvolná, prašná a lemovaná milióny palem. Na již zmíněné stezce můžeme nejprve zabočit do prava a jít omrknout, co se schovává za šipkou s názvem "Madre de agua" - v překladu Matka vody. Tam cesta po chvíli končí a musíte se vrátit, odkud jste přišli. Proto tam doporučuji vyrazit jako první.

Druhou možností je zabočit do leva a začít strmější cestu dolů, která vede přes pár dřevěných mostů až k nádherné pláží Playa de Castro. To byl tenkrát náš cíl a tam jsme také strávili zbytek dne. Pláž je obdařená hned dvěma vodopády, černým třpytícím se pískem a jeskyní.

Pro aktivnější povahy, co se nepřišli jenom válet na pláží, je tu ta třetí možnost. Pokračovat po prašné cestě nahoře podél skalnatého pobřeží až k jisté zřícenině a při tom si užívat krásné výhledy.

Jelikož jsem první návštěvu tohoto krásného místa strávila jenom dole na pláži, musela jsem sem přijet znovu jiný den a prozkoumat celou stezku. 

Takže tentokrát nescházíme na pláž, ale pokračujeme dál cestičkou lemovanou palmami. Protože nám po chvíli vyhládlo, dali jsme si svačinu nahoře, přímo s výhledem na zmíněnou pláž s vodopády. A co nás hned v prvních minutách překvapilo? Hejno hladových ještěrek, kterých je na ostrově nespočet. Ne nadarmo jsou symbolem Kanárských ostrovů.

Pokud máte trochu trpělivosti a vydržíte v klidu, ještěrky si přijdou ukradnout sousto přímo z dlaně. Brambůrky ušly, ale nejvíce se mohli porvat o kousky banánu. To byl boj! (Video níže)

Po nasycení všech hladových žaludků jsme se vydali hledat již zmíněnou zříceninu tyčící se z útesu, která byla po cestě vidět chvíli z dálky. Cesta se táhla po útesech a byla delší než jsme čekali. Stále pokračujeme vyšlapanými cestičkami nahoru a dolu a přes dřevěné mosty...všude klid, příroda a šum oceánu. Ale náš cíl stále v nedohlednu.
Najednou přichazíme k bráně na útesu, za kterou se táhne cesta po kamenných schodech dolů, končících u zříceniny La Gordejuela, na kterou byl výhled napravo od brány. Bohužel se nedá volně sejít dolů - brána a výstražné cedule, co se Vám dole všechno může stát, mluví za vše. Nicméně i přes zákaz, si dolů cestu plno lidí najde.

 
My si užili výhled, nafotili pár fotek...teda mraky a vydali se do nejbližšího města El Tostal hledat cestu domů.

Tipy pro Vás

• Určitě si na návštěvu této stezky vymezte celý den, jelikož je to poměrně dlouhá procházka plná krásných míst a výhledů.

• Vezměte si s sebou dostatek jídla a pití, není možnost nikde po cestě koupit a restaurace na vyhlídce je poměrně drahá. (P.S. : Nezapomeňte na ještěrky, taky mají hlad.)

• Doporučuji sportovní obuv, cesta je prašná občas kamenná a v některých místech dost strmá (sestup na zmíněnou pláž).

• Pokud chcete jen ke zřícenině - nejblíže je to z městečka El Tostal.

• V El Tostal je velmi oblíbená restaurace Guachinche El Pino - doporučuji pokud chcete ochutnat typickou kanárskou kuchyni.

Share